Lidová rčení a jejich význam

 

"Z té mouky nebude chleba".

"To jsou plané sliby. Nestane se to. Marně se namáháš".

 

"Z té rži nebude chléb".

"Z těch námluv nebude svatba".

 

"Jeho pes nebude jísti samého chleba".

"Boháč, žije v blahobytu".

 

"Když spí, ani chleba neptá".

"Je to velký jedlík".

 

"Když spí, ani chleba nechce".

"Je to dareba, ani buchty nechce".

 

"Do té doby, ještě mnoho chleba pojíš".

"Do té doby je ještě daleko. Ještě mnoho krajíčků sníš".

 

"Dojít kousku chleba".

"Dosáhnouti postavení, výdělku".

 

"Ujídat někomu chleba".

"Připravovat někoho o výdělky. Ničím nepřispívat do společné domácnosti".

 

"Nemít ani chleba, ani soli".

"Být chudý. Také chudý duchem, nemít ani rozumu, ani vtipu".

 

"Než se obrátí, druhý by za dva groše chleba snědl".

"Je to nemotora, louda".

 

"Zahodil se na šest pečení chleba".

"Udělal hloupost, prohloupil".

 

"Míti spíše kus chleba než celý".

"Býti chud'as".

 

"To mi dalo chleba".

"To mi dalo práce a námahy".

 

"Z kusu chleba sloužit".

"Pochlebovat, přisluhovat za kus chleba".

 

"Sloužit z chleba".

"Sloužit za stravu".

 

"Podává mi krajíc chleba a kýjem hrozí".

"Je to falešný dobrodinec".

 

"Být bez chleba".

"Nemíti žádné výdělky".

 

"Být od chleba".

"Být zemědělcem".

 

"Přijít s chleba".

"Ztratit zaměstnání".

 

"Shodit z chleba".

"Vyhodit ho  z práce. Dát mu výpověd' ze zaměstnání".

 

"Dostat někoho s chleba".

"Připravit ho o práci".

 

"Míti svůj chléb".

"Míti vlastní hospodářství, živnost".

 

"Jedním zubem chléb jísti".

"Má nouzi".

 

"Péci snědený chléb".

"Dělat práci, již dříve zaplacenou".

 

"Nevydělá si ani bez chleba na nůž".

"Dělat práci, již dříve zaplacenou".

 

"Ten nejedl chleba jenom z jedné peci".

"Zkušený, znalý světa".

 

"Jednou rukou chléb podává, v druhé drží kámen. "

"Chová se falešně".

 

"Přestal chléb jíst".

"Umřel".

 

"Jí chléb s chlebem".

"Tančí mužský s mužským".

 

"Omastil si chléb chlebem".

"Pravděpodobně stejný význam, tančí mužský s mužským".

 

"Jísti něčí chléb".

"Míti u někoho obživu. Býti jeho zaměstnancem. Býti na něm hospodářský závislý".

 

"Jísti cizí chléb".

"Pracovat, sloužit u cizích lidí".

 

"Vždyt' to chleba nejí".

"Vždyt' to nikomu nepřekáží, neškodí a podobně".

 

"Jísti vdoví chléb".

"Být vdovou".

 

"Tam pečou chléb jenom po jedné straně".

"Říká se o obci, kde mají stavení v jediné řadě".

 

"Umět víc než chléb jísti".

"Býti obratný, chytrý".

 

"Nejíst zdarma chléb".

"Poctivě si  na sebe vydělávat. Nežít na cizí útraty".

 

"Nejíst darmo chléb".

"Míti dobrou vyřídilku". (bohatou slovní zásobu)

 

"Ani pes by od něho chleba nevzal".

"O člověku potupeném nebo hodném zavržen"í.

 

"Upekli jsme tam chléb".

"Byli jsme tam dlouho".

 

"Prodal chléb a koupil nůž".

"Prohloupil, prodal pole a koupil chalupu".

 

"Míti lehký chléb".

"Míti lehké zaměstnání".

 

"Míti těžký chléb".

"Míti težké zaměstnání".

 

"Chléb někomu z ruky vydírat".

"O zaměstnání a výdělek ho připravovat".

 

"Prosit dívku na poctivý chléb".

"Ucházet se o dívku pro poctivého ženicha".

 

"Dostat se na svůj chléb".

"Státi se samostatným".

 

"Ten by se mohl mazat na chleba".

"Je to veliký dobrák".

 

"Být na obecním chlebě".

"Žíti na obecní útraty".

 

"Být na cizím chlebě".

"Vydělávat si u cizích lidí. Nemít vlastní živnost nebo hospodářství".

 

"Být na svém chlebě".

"Vydělávat na sebe. Živit se sám".

 

"Žíti o suchém chlebě".

"V chudobě žíti. Míti nouzi".

 

"Chodit ptaným chlebem".

"Chodit po žebrotě, žebrat".

 

"Chlebem někomu hubu zatkat".

"Dárkem nebo úplatkem někoho přimět aby, mlčel".

 

"Za chlebem jíti".

"Hledět si svého prospěchu".

 

"Mít po chlebíčku".

"Mít po naději, po výdělku".

 

"S chlebíčka přijít na slanečka".

"Dostat se z dobrého bydla do bídy. Ztratit výnosné postavení, zchudnout".

 

"Ne z jedné pece chléb jedl".

"Je zkušený a  znalý světa".

 

"Bude mít spíš krajíc než celý bochník".

"Všechno rozdá, je štědrý".

 

"Míti tenký krajíc".

"S nouzí se protloukat životem".

 

"O svůj krajíc zavadit".

"Začít hospodařit na svém".

 

"Pustil svůj pecen a běží za cizím krajícem".

"Nepolepšil si, prohloupil".

 

"Býti pánem nad svým krajícem"

"Býti samostatný".


Vytvořte si web zdarma! Webnode